Jak správně zvolit oblečení pro celodenní nebo několika denní pobyt v přírodě?
Úvodem:
Marketing oděvního průmyslu nás nekompromisním způsobem masíruje a směruje k nákupu a zároveň sleduje naše chování, především na internetu, zaznamenává vše včetně koupěschopnosti a okamžitě reaguje v podobě nabídky a znovu celé dokola.
Spousta celebrit je využitá jako nosič reklamy.
A když nejde prodat triko jako triko, vytvoříme kategorii „FUNKČNÍ...“ – nesnáším tuto nálepku. Výsledkem je nepřeberné množství materiálů a výrobků z nich na pultech, regálech, e-shopech.
Toto bez výjimky platí i pro oděvní průmysl sportu a outdoorových aktivit. Kdo se v tom má orientovat, když vše je nej... Co z toho má pro nás hodnotu?
Každý výrobek má svůj účel, záleží k čemu ho potřebujeme, kolik peněz jsme ochotni zaplatit a na našem zdravém rozumu (100Kč za triko ze 100% bavlny bude asi nesmysl).
Vezmeme – li jako kriterium běžný den a běžnou aktivitu pak stále platí, že nejlépe nám bude v oblečení, které je vyrobeno z přírodních surovin - bavlna, vlna, len, hedvábí, kůže.
Trošku fyzikálních jevů a příkladů z našich cest, které nás svým způsobem inspirujíí:
U našich aktivit jachting, trekking jsou kriteria na oblečení teplotní komfort, váha, UV záření.
Pocení je součástí termoregulační schopnosti organismu, pot je voda, která nás odpařováním chladí.
Každý zná změnu v pocitu teplotního komfortu, když už na ten kopec vylezeme a začneme se kochat výhledy do okolí, voda začne chladit až moc, to tričko studí.
Kdo z nás se nespálil vlivem účinků sluníčka, vždyť fouká vítr a je mi svlečenému hezky a dokonce je pod mrakem.
Jsem v půlce cesty a prší, do tábora to mám 4 hodiny a přes noc jsem ve stanu a druhý den ta samá situace a třetí den ta samá situace, přes den 20°C - 30°C, přes noc 18°C a opět mne ta voda chladí až moc.
Jste členem posádky na týdenní plavbě, drobně prší celý den, službu na kormidle máte po 4 hodinách a do toho trochu zafouká třeba z pohoří Atlas na plavbě u Gibraltaru, to opravdu může pokazit výlet.
Velmi humorné jsou situace, kdy ráno před stanem drží kámoš v jedné ruce botu a v druhé podrážku, když to tedy nemáte po sněhu do obchodu moc daleko.
Tím vším jsme si prošli a podobné situace zažíváme stále, přes naše doporučení a nabídku co s sebou a na sebe nás napoprvé poslechne málo kdo. Je to stejné jako u dětí „ bacha ty kamna pálí “ no, většinou to bolí v obou případech jenom jednou.
Co teda pořídit, když se hodláme těmto aktivitám věnovat:
A. První vrstva
Na holé tělo patří merino v gramáži 150 – 250 g/m2 . Merino je vlna z vyšlechtěné ovce, aby nás triko nebo spodky „nekousaly“.
Producentů je mnoho, my nabízíme především výrobky firmy Devold, je to vyzkoušené, nelžou v reklamě, šijí v Norsku a Litvě, mají vlastní farmy v Norsku a Tasmánii, je to absolutní světová špička a cena je pro nás bohužel stejná jako v Norsku nebo kdekoliv jinde.
Podobnou kvalitu drží firma Bergans.
A výhradně pro dámy dělá Kari Traa, nutno přiznat, že se zabývají designem a holky se chtěj líbit a mně se to líbí taky a funguje to.
B. Druhá vrstva - tepelná izolace
Jako další vrstvu, která musí plnit hlavně tepelně izolační funkci je potřeba zůstat u vlny v gramáži 250 – 500 g/m2. Mimo izolace je potřeba si poradit s tou vodou, kterou jsme vypotili, ale i s tou vodou, která je z venku (mrholení, tříšť, mlha).
Více funkční jsou mikiny, ve svetru můžete i do práce. Značky nepotřebujeme měnit tedy Devold, Bergans, Kari Traa a nabídku rozšiřujeme o firmu Dale. Jejich svetry jsou luxusní, mají svůj příběh a kolekce vytvářené pro jejich olympijské výpravy jsou stále ve výrobě. Absolutní špičkou je knitshellová vlněná bunda s membránou Dale. Je elegantní, používám jí v zimním období jak pracovně tak na lyžích nebo na moři. Ale hlavně vyzdvihuji tento výrobek z následující zkušenosti.
Pracovně jsem musel rychle do Prahy, z časových důvodů a pro překonání kolon jsem sednul na motorku. Vracel jsem se večer (jasno, teplota kolem 18°C). Při rychlosti 140Km/h na dálnici jsem si náhle uvědomil, že mi není chladno a tak jsem začal zkoušet teplotní komfort mezi rychlostí 50Km/h a 140Km/h – bylo mi pořád stejně. Tomu říkám „windstop“ a jak to, že tato bunda nemá nálepku
„Funkční„ a není na pultech obchodních řetězců.
C. Třetí vrstva - ochrana před účinky větru, deště a sněhu
Poslední vrstva oblečení nás musí ochránit respektive ty vrstvy oblečení, které máme na sobě proti účinkům větru, sněhu, deště, vodní tříště – tepelnou izolaci, aby fungovala, musí udržet v suchu.
Věřte, že přes veškeré moderní technologie neexistuje materiál, který by ze 100% odvětral vodní páru z potu a zároveň byl ve 100% nepromokavý. Velmi dobré výsledky mají trilamináty s membránami firem GORE a Dermizax nebo Helly. Zde je parametrem vodní sloupec a paropropustnost. Co se týče finálního výrobku v podobě bundy nebo kalhot nastupují důležité detaily švy, zipy, kapsy, suché zipy, převleky na botu, sněžné pásy, zdrhovadla, kapuce tudy všude muže zatékat. Toto vše jsme vyzkoušeli a zkoušíme průběžně. Pro naše aktivity nabízíme výrobky Bergans
s membránou Dermizax.
Celý sortiment zboží najdete na našem Instagramu.
Co si beru na 14. denní trip nebo plavbu, (předpokládaný výkyv teplot 0°C - +30°C):
2 trička s krátkým rukávem v gramáži 180 (vlna nezapáchá, stačí přes noc tričko vyvětrat)
1 tričko s dlouhým rukávem a ke krku v gramáži 200
Spodky dlouhé nohavice v gramáži 200
3 ponožky, 3 boxerky
Mikinu v gramáži 450
Trekové kalhoty a kraťasy
Kalhoty a bundu s membránou Dermizax
Trekové sandály (vždy - chaty, sprchy apod.), kotníkové kožené boty s membránou
Spacák s membránou, peří
Čelovku, rukavice, nůž a kleštičky na nehty, kartáček, zubní a mycí olej, brýle, repelent, něco proti spálení, opravnou pásku, čepici, lékárnu, malý ručník z mikrovlákna
dle charakteru tripu pak stan, karimatku, vařič, ešus,
Toto vám stačí, budete v teple, unesete to, zbude vám prostor na zásobu jídla a pití.
Ekologie:
Oblékání obecně je ohromný byznys. Zaměření je na prodej a tvorbu zisku. Oděvní průmysl má přímý dopad na ekologii naší planety co se týče využívání přírodních zdrojů a emisí z výroby a nepřímý dopad v čase rozpadu odloženého oděvu. Vlivem praní oděvů se uvolněné částice z prané látky společně s odpadní vodou dostávají do potravinového řetězce. Oděvy vyrobené z přírodních surovin, jsou v přírodě nejjednodušeji odbouratelné na rozdíl od syntetických částic. Výše jmenované firmy mají ve své výrobě zavedenou ekologickou normu.
Přeji krásné zážitky na cestách, M.P.